Beroun zažije jedinečnou akci, vyzývá fanoušky k návštěvě Tomáš Březina

In-line hokejový svátek právě začíná. Na ploše berounského zimního stadionu v sobotu odpoledne odstartuje světový šampionát federace FIRS, který se tak po dlouhých sedmi letech opět vrací na české území. Nejprve se na lov o zlaté medaile historicky podeváté vydají družstva ženské kategorie a předseda organizačního výboru Tomáš Březina před samotným zahájením jejich bitev hlásí: „Jsme připraveni!“.

Základní věci jsou připravené, a v sobotu tak mistrovství bez problému začne. Plocha je položená, týmy odtrénovaly a jsou spokojené. Všechno mají zajištěné, samozřejmě ale vím o spoustě detailů, kde máme určitě rezervy. To je ovšem stejné u každé akce. Celkově jsme připravení.

Obvykle se podobné akce potýkají s nedostatkem financí, jak je na tom berounský šampionát z tohoto hlediska?

Nám se podařilo ve spolupráci s městem a agenturou Sport Bohemia zajistit finance v dostatečném množství, takže šampionát bude v tomto směru zcela jistě pokrytý. Nemůžeme zase ale příliš rozhazovat. Děláme věci, které můžeme a které jsou potřeba, aby byl šampionát důstojně zabezpečený. I tak se ale snažíme, aby měly celky maximální komfort a akci si užily. Například poprvé v historii šampionátů FIRS jsme před halou zřídili buňky, kam si mohou týmy, na něž nevyzbyla šatna uvnitř, odkládat vybavení. Obvykle se podobná situace řeší tak, že se věci musí přenášet z hotelu....

Jak jste spokojen s přístupem pořadatelského města?

Město Beroun se k pořádání postavilo naprosto fantasticky. Bez spolupráce s panem starostou Besserem by šampionát vůbec nemohl vzniknout. Město nám vyšlo naprosto vstříc a já musím jenom chválit.

Jak moc jste v ohledu pořádání celé akce svazováni mezinárodní federací? Dávají vám spíše volnou ruku, nebo si některé podmínky diktují?

Vzhledem k tomu, že jsem zároveň v řídící komisi mezinárodní federace, tak se snažím trochu kolegy ovlivňovat v tom směru, v jakém si myslím, že by se některé záležitosti měly dít. Občas mají své nápady, ale je to vše v dobré rovině a není nám nic diktováno. Jsou daná určitá pravidla, ty se snažíme dodržovat a je-li možnost nějaké variability, tak se pokaždé dohodneme.

V čem je celá akce specifická díky tomu, že se jedná o turnaj FIRS?

Vznikly dvě federace, které mezi spolu nedokáží najít společnou cestu, byť já bych byl rád, kdyby se hrál pouze jeden šampionát, který by byl zajímavý. Tady u nás neuvidíte Švédy ani Finy, protože ti jsou tak zakořenění v IIHF a FIRS je nezajímá. Naopak tu zase ale bude Francie nebo Španělsko, které jinak IIHF nehrají. Bohužel už to má takovou tradici, jsou dva šampionáty těsně po sobě a zatím to zřejmě nijak nejde řešit.

Který z turnajů je tak prestižnější pro samotné hokejisty?

To se právě liší v každé zemi. Myslím, že v České republice jsme blíže tomu hokeji a možná tedy je trochu prestižnější šampionát IIHF. Na obou mistrovstvích se ovšem najdou celky, které by bez problému mohly hrát proti sobě, takže ze sportovního hlediska bude vysoká úroveň na obou akcích.

Jaké jsou hlavní rozdíly v pravidlech mezi oběma federacemi?

První, čeho si je možné všimnout, tak je velikost branky. IIHF má klasickou hokejovou, kdežto FIRS používá svou tradiční (nižší a se širšími tyčemi), jež pochází z roller hokeje, sportu velice populárního především v jihoevropských a jihoamerických státech. V České republice se ovšem domácí soutěž hraje s obyčejnými bránami, jelikož ty speciální tady nikdo nemá a používají se pouze k tréninku reprezentace. Dále je rozdíl v herním čase, trestech a podobně. Další informace je možné dohledat v oficiálním bulletinu.

Když se vrátíme zpět k samotnému turnaji v Berouně, s jakým počítáte zájmem fanoušků?

Já věřím, že lidé přijdou. V menších městech je po vrcholovém sportu hlad a mohlo by je to tak lákat. Kolikrát se v Berouně uskuteční mistrovství světa... Na posledním šampionátu pořádaném u nás v Písku byl zájem slušný, na finále Čechů s USA zhlédlo 4500 diváků. Takový počet se do berounské haly sice nevejde, ale kdyby byla plná a naši hráli finále, bylo by to příjemné. U turnaje žen to bude složitější, i když jsou jeho zápasy bezplatné. Sledovanost tam bude také ovlivňovat začátek prázdnin a státní svátky, na něž někteří fanoušci odjíždí pryč. Nedokážu to však odhadnout. Chtěl bych, aby si diváci našli cestu na náš sport a poté podpořili i muže.

S jakým zájmem byste byl vy osobně spokojen?

Já budu spokojen, když vše klapne po organizační stránce a když se lidi pobaví. Nejsme tu od toho, abychom trhali návštěvnické rekordy. In-line hokej patří mezi malé sporty, i když často ho provozují profesionální hráči a hráčky ledního hokeje, takže ten potenciál je malý, zvlášť pak v ženské kategorii.

Z hlediska propagace šampionátu ovšem může velmi zapůsobit fakt, že si tu zahrají někteří lední hokejisté. Konkrétně velkým tahákem pro fanoušky by mohl být případný start mistra světa Karla Rachůnka, že?

Nominace bude oznámena teprve 9. července, takže o sestavě ještě nemáme žádné informace. Bude-li ale Karel Rachůnek startovat, tak je výhodou, že je to nejen mistr světa v ledním hokeji, ale zároveň i kapitán mistrů světa v in-line hokeji z roku 2007. Pokud by tu hrál, tak já budu jenom rád a myslím, že by to pro diváky bylo velmi zajímavé. Loni se účastnil například i Tomáš Plekanec, s tím to letos ale bude složitější, jelikož podepsal novou smlouvu a velmi nákladné je zajistit takovému hokejistovi pojištění.

Jak může tento šampionát dopadnout v porovnání s tím posledním, konaným v italské Vareze?

My spíš soupeříme se šampionátem v Písku 2003, kdy jsme si nasadili určitou laťku. Protože bez přehánění stále všichni vzpomínají právě na poslední mistrovství v České republice. Já tak vím, že jsme schopní to zorganizovat do té míry, aby se pobavili diváci i samy týmy.

Vy jste komunikoval se samotnými týmy, jak jste nakonec spokojený s konečným složením a jak moc obtížné bylo zajistit účast některých družstev?

Bylo to velmi složité, zvláště v mužské kategorii. V ženské části byl předpoklad deseti týmů, nakonec jich přijede osm, s čímž jsme spokojení. Ženský in-line je totiž jako na houpačce a je velmi obtížné pro něj získat peníze. Například Kanaďanky si kromě nákladů na letenky hradí každá pobyt individuálně. Jejich federace na to jednoduše nemá, stejně tak Finky. I sportovní svět se potýká s finančními potížemi, a proto se sem nepodařilo dostat všechny týmy. Navzdory tomu ovšem stejně přiletí mužstva jako Argentina, Kolumbie, Venezuela nebo Austrálie, která jezdí každý rok a za letenky utratí neuvěřitelné částky. To jsou opravdu srdcaři. V mužské kategorii jsem komunikoval až se sedmnácti týmy, pak to postupně odpadalo, až se to vykrystalizovalo ve čtrnáctku s tím, že otazník visí u týmu Koreje, jejichž zástupci přestali komunikovat. Z finančních důvodů odřekly Řecko a Írán.

Čím byste na závěr pozval fanoušky na právě startující šampionát?

Pozval bych je na sledování skvělého in-line hokeje na světové úrovni, který třeba hned tak brzy zase neuvidí. Šampionát tu byl jednou za sedm let, takže to je určitě důvod, proč přijít do hlediště. A pak především povzbudit české týmy, jak v základní skupině, tak doufám, že i v bojích o medaile. Oba celky se pečlivě připravovaly a snad naváží na nedávný úspěch juniorského a veteránského mužstva.